Odkazy:

Absolute Free

SkotskÝ teriér

PŮVOD: Vyšlechtěno ve Skotsku pro lov lišek a jezevců. Ve Skotsku existuje mnoho plemen teriérů, ale pouze toto dostalo název „skotský“, a to díky kapitánovi G. Morreauovi a S. E. Shirleyovi, kteří pracovali na jeho zdokonalení. Cílený chovný vývoj byl prováděn od počátku 19. století. Standard byl ve Velké Británii přijat roku 1883.

POPIS: Jde o plemeno loveckých psů. Hlava je dlouhá, ale v proporci k trupu. Oči jsou malé, oválné, tmavé, posazené daleko od sebe. Uši malé, vzpřímené. Hruď je široká a hluboká. Ocas je poměrně krátký, rovný nebo s lehkým prohnutím, nesený vzhůru.
 

VÝŠKA: Výška v kohoutku je 25,4 až 28 cm.

VÁHA: V rozmezí 8,6 až 10,5 kg.

CHARAKTER: Skotský teriér je sympatický, živý, odolný pes s rozhodnou a houževnatou povahou. Disponuje obrovskou zásobou sil a energie, výborně se přizpůsobuje životu ve městě i na vesnici. Věrný společník a přítel!

PÉČE: Potřebuje pravidelnou fyzickou zátěž a dlouhé procházky.

norwich teriér

PŮVOD: V 19. století se toto plemeno nazývalo „Cambridge-teriér“, neboť bylo v módě studentů Cambridgeské university. V současnosti se odlišnosti mezi Norwichským teriérem a Norfolk teriérem, které do roku 1964 zahrnovalo pouze jedno plemeno, vyznačují tím, že Norwichský teriér má uši špičaté a stojaté a jakékoliv druhy s klopícíma ušima se nazývají „Norfolský teriér“. Později Anglický klub chovatelů psů oficiálně oddělil toto plemeno a Norwichský teriér se jako plemeno zcela osamostatnil.
 

POPIS: Jde o plemeno teriérů.
Norwichský teriér se vyznačuje pevnou postavou. Malý nízkonohý hrubosrstý teriér,na své rozměry neuvěřitelně silný. Je to robustní a energický pes. Hlava je u těchto plemen klínovitá, kratší než mozkovna, s dostatečně širokým a kulatým čelem. Na zátylku má dobře zřetelný hrbolek a dosti silné čelisti.
 

VÝŠKA: V kohoutku má 26 cm.

VÁHA: Asi 5 až 5,5 kg.
 

CHARAKTER: Norwichský teriér je přátelský, zároveň však odvážný pes. Dobře snáší děti, zbožňuje svoji rodinu a je vřele oddán majiteli.
 

PÉČE: Není náročná.
 

ItalskÝ ohaŘ

PŮVOD: Italský ohař je pes, starověkého italského původu, který byl využíván především pro lov ptactva. Během let se stále vyvíjel, od dřívějšího lovení přes sítě se přizpůsobil dnešnímu způsobu lovu a střílení.

POPIS: Italský ohař je pes silné a harmonické stavby těla a síly plného zjevu. Preferovanými jedinci jsou ti, kteří mají štíhlé až hubené končetiny, dobře vyvinuté svaly, dobře definované linie, se zřetelně vyřezanou hlavou, a velmi zřetelnou dolní ostrou orbitálou, což jsou elementy, které přispívají k rozdílnosti toho plemene. Délka těla se stejná nebo o trochu větší, než jeho výška v kohoutku. Délka hlavy se rovná 4:10 jeho výšky v kohoutku. Lebka a čenich jsou stejné délky. Hruď je široká a hluboká, spadá až k úrovni loktů. Ocas je rovný, u kořene silný, s tendencí se nepatrně zužovat, je porostlý krátkou srstí, při akci je nošený vodorovně. Ramena má silná, dobře svalnatá, dlouhá a svažující, v pohybu velmi volná. Předloktí má silné a rovné. Pohyb je prodloužený, chůze v rovném klusu, se silným impulsem od zadečku, hlava je držená vzhůru a nos dosti vysoko.
 

VÝŠKA: Italský ohař má v kohoutku 55 až 67 cm.
Pes má ideální výšku v kohoutku 58 až 67 cm
Fena má ideální výšku v kohoutku 55 ž 62 cm.

VÁHA: Italský ohař váží v rozmezí 25 až 40 kg.
 

CHARAKTER: Italský ohař je houževnatý, otužilý a nepoddajný pes, který je dobře uzpůsoben všem typům lovu. Je spolehlivý, obdařený vynikající schopností rozumět, je však také poddajný a snadno se cvičí. Je to klidný, dobře ovladatelný, poslušný a dobromyslný pes.
 

PÉČE: Italský ohař potřebuje zajistit dostatek pohybu a dlouhých procházek. Péči vyžaduje také jeho srst, kterou byste měli, alespoň 2 krát týdně kartáčovat. Nezapomínejte mu také kontrolovat ouška a čistit zvukovod.

PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA: Italský ohař se průměrně dožívá 12 až 13 let.
 

VYUŽITÍ: Lovecký pes a společník.